Sto zvířat

Fakýři

v zemi, kde žijí samí fakíři
a kde si každý na hřebíky stele
největší rozruch vždycky rozvíří
když někdo lehne si do postele
a pěkně se zavrtá

jak tohle dělá, žasnou fakíři
musí se zranit, vždyť je to měkké
zorničky dětem se pak rozšíří
nesmíš to zkoušet, to byl by sekec
tohle nikdy nezkoušej

vzorné dítě vždycky večer
spolkne dva, tři, čtyři meče
pak plive oheň a pak se chlubí
jaké má krásně ohořelé zuby
jde se projít po uhlíkách
potom hezky mámě říká
když si jde lehnout – to jsi moc milá
že jsi mi hřeby nabrousila

v zemi, kde žijí samí fakíři
nejí se salát bez žiletek
děti se chlubí svými puchýři
a jedno druhé do kola vplete
je to milá dětská hra

fakíři berou celou rodinu
v neděli po o, do cirkusu
tam lidi ne, ne polykají zmrzlinu
fakíři mají otevřenou pusu
a pak dlouho tleskají