System of a Down

Metro

jsem sám
sedící s rozbitou skleničkou
moje čtyry zdi
mě následují mou minulostí
byl sem ve pařížským vlaku
a najednou sem se objevil v londýmským dešti
a tys si byla tam čekající
plavajíc skrz omluvy

pamatuju si hledáních perfektních slov
doufal sem že si to třeba rozmyslíš
pamatuju si na vojáka stojícího vedle mě
jedoucí metrem

usmíval jsem se když si mě vzala za ruku
viděl jsem Měsíc
mluvili jsme francouzsky
mluvila si povrchně
roky přešly a stále je tu bolest
mluvila si povrchně
roky přešly a stále je tu bolest
teď tě mohu vidět
usmívající se jak se odcházel
promiň

pamatuju si na zmačkanej dopis v mý ruce
"vždy tě budu milovat" jsem měl před očima
pamatuju si na noc kdy jsme šli podél Seiny
jedoucí metrem

pamatuju si na ten pocit co mě zaplavil
pak se voják otočil a odešel
di do hajzlu za to že mě miluješ
jedoucí metrem

ahhhh