Tereza Kerndlová

Snad vidíš,
nekoukej já nejsem Tvá,
navíc vůbec nevnímám,
co chce Tvoje tělo mému říct,
jen čekáš,
nevíš co to znamená,
nechápeš a nestíháš
a já jsem právě dneska vešla právě s tím.

Stékám a vlévám se,
svléká mou vůni,
láká Tě dávno me mít.

Já vím, Ty chceš se dívat,
na mě si pozor dej,
nesprávně vešla,
jenom ona ví, jaká jsem,
Ty toužíš mé rty líbat,
neboj se noci mé,
tak se mě dotkni, já ti možná neřeknu ne.

Ty cítíš,
jsem tak sladká jako med,
malé poupě není květ,
jen se neboj není důvod snít.
Tvá touha, hvězdy se tu nebojí,
Ty udělal bys cokoliv,
ale já už vážně musím jít.

Stékám a vlévám se,
svléká mou vůni,
láká Tě dávno me mít.

Já vím, Ty chceš se dívat,
na mě si pozor dej,
nesprávně vešla,
jenom ona ví, jaká jsem,
Ty toužíš mé rty líbat,
neboj se noci mé,
tak se mě dotkni, já ti možná neřeknu ne.

Marná snaha,
nahá sítě do kterých se chytím,
nechtěj si hrátse mnou peklem projdeš dotknu-li se sítí.
Láká tě už dávno mě mít.

Já vím, Ty chceš se dívat,
na mě si pozor dej,
nesprávně vešla,
jenom ona ví, jaká jsem,
Ty toužíš mé rty líbat,
neboj se noci mé,
tak se mě dotkni, já ti možná neřeknu ne.