Tereza Kerndlová

Skládáš den z pocitů.
Tvůj stín mým městem bloudí,
Slepí nám prominou,
Že havraní křídla, má bílá hruď zná,
Ty se vznášíš, ve výškách vášně,
sebe topíš, jen ve vodě mí.

Přísahám,
Nedovolím volný pád,
Nad útesem dálce stát,
Zadržená láska ví že se musí dál prát,
padám s tebou stále výš,
vedle tebe já se do propasti spouštím,
jsme jak voda v poušti,
přísahám

Vnímáš déšť po kapkách,
tvá skrýš mou duši schání,
Kdo zná řeč nevinnou,
když ostnatým drátem, svět svázat chtěj nám,
ty se dusíš, když vězní víru,
právě za sklen, svou dlaň mi teď dáš.

Přísahám,
nedovolím volný pád,
nad útesem dálce stát,
Zadržená láska ví že se musí dál prát,
padám s tebou stále výš,
vedle tebe já se do propasti spouštím,
Jsme jak voda v poušti.
přísahám

Přísahám,
Nedovolím volný pád,
nad útesem vdálce stát stát,
Zavržená láska ví že se musí dál prát,
Padám s tebou stále výš,
Vedle tebe já se do propasti spouštím,
Jsme jak voda v poušti.

Přísahám,
Nedovolím volný pád,
Nad útesem dálce stát,
Zadržená láska ví že se musí dál prát,
Padám s tebou stále výš,
Vedle tebe já se do propasti spouštím,
jsme jak voda v poušti.

Přísahám,
Nedovolím volný pád,
Nad útesem dálce stát,
Zadržená láska ví že se musí dál prát.