Tou cestou, tím směrem prý bych se dávno měl dát,
Když sněží, jde to stěží, ale sněhy pak tají,
Kus něhy ti za nehty slíbí a dají víc síly se prát,
Na dně víc dávat, než brát.
A i když se vleče a je schůdná jen v kleče,
Donutí přestat se zbytečně ptát,
Jestli se blížím k cíli, kolik zbývá víry,
Kam zvou svodidla, co po tmě mi lžou,
Zda couvám zpátky a plýtvám řádky,
Co řvou, že už mi doma neotevřou.
Nebo jít s proudem, na lusknutí prstů se začít hned smát,
Mít svůj chodník slávy a před sebou davy
A přes zkroucená záda být součástí stáda.
Ale zpívat a hrát, kotníky líbat a stát
Na křídlech všech slavíků a už jen tak ze zvyku
Přestat se zbytečně ptát,
Jestli se blížím k cíli, kolik zbývá víry,
Kam zvou svodidla, co po tmě mi lžou,
Zda couvám zpátky a plýtvám řádky,
Co řvou, že už mi doma neotevřou.
Jestli se blížím k cíli, kolik zbývá víry,
Kam zvou svodidla, co po tmě mi lžou,
Zda couvám zpátky a plýtvám řádky,
Co řvou, že už mi doma neotevřou.
Když sněží, jde to stěží, ale sněhy pak tají,
Kus něhy ti za nehty slíbí a dají víc síly se prát,
Na dně víc dávat, než brát.
A i když se vleče a je schůdná jen v kleče,
Donutí přestat se zbytečně ptát,
Jestli se blížím k cíli, kolik zbývá víry,
Kam zvou svodidla, co po tmě mi lžou,
Zda couvám zpátky a plýtvám řádky,
Co řvou, že už mi doma neotevřou.
Nebo jít s proudem, na lusknutí prstů se začít hned smát,
Mít svůj chodník slávy a před sebou davy
A přes zkroucená záda být součástí stáda.
Ale zpívat a hrát, kotníky líbat a stát
Na křídlech všech slavíků a už jen tak ze zvyku
Přestat se zbytečně ptát,
Jestli se blížím k cíli, kolik zbývá víry,
Kam zvou svodidla, co po tmě mi lžou,
Zda couvám zpátky a plýtvám řádky,
Co řvou, že už mi doma neotevřou.
Jestli se blížím k cíli, kolik zbývá víry,
Kam zvou svodidla, co po tmě mi lžou,
Zda couvám zpátky a plýtvám řádky,
Co řvou, že už mi doma neotevřou.