Tomáš Klus

Den za dnem pořád beze změny,
Dno za dnem a já zabedněný.
Rozbíjím hlavu o stěnu svého pokoje.
Nabízím život k nahlédnutí,
Nabízím život ke sdílení.
Nevím, proč náhle mě to nutí,
Odevzdat vše, co je moje.
Vysvitlo slunce, ledy tají
Ve své špeluňce nic neutajím.
Hraji teď davu tupce,
Kdo najde jehlu v kupce
Má ji!

Štěstí je zbraň pro čtyři dlaně
Zákon zní - raň, než budeš raněn
Láska je přelud
To ze strachu ti srdce buší
Že mu dojde vzduch.
Život mě hladí proti srsti
Vlk zmírá hlady, les je pustý
Pustíš ho k tělu
A podmaní si duši
Takový je Bůh!

Nejsem než maso a pár kostí,
Podivné nic, co nosí kostým.
Bel-Ami bez předsudků
Slzami svádím k smutkům
a ke lstím
Budeš-li Evou, budu Adam
Noc bude jablkem, které sním.
Ubývám tím, jak se s tebou hádám
Nediv se pak, že smilním se sny
Přátelé na mě zapomněli
Ba zapomněli nepřátelé
Zase se vrátí se svraštělými čely
Řeknou - co se s tebou děje!

Štěstí je zbraň pro čtyři dlaně
Zákon zní - raň, než budeš raněn
Láska je přelud
To ze strachu ti srdce buší
Že mu dojde vzduch
Život mě hladí proti srsti
Vlk zmírá hlady, les je pustý
Pustíš ho k tělu
A podmaní si duši
Takový je Bůh!

Štěstí je zbraň pro čtyři dlaně
Zákon zní - raň, než budeš raněn
Láska je přelud
To ze strachu ti srdce buší
Že mu dojde vzduch
Život mě hladí proti srsti
Vlk zmírá hlady, les je pustý
Pustíš ho k tělu
A podmaní si duši
Takový je Bůh!