Tomáš Klus

Kolik nás takových bylo,
Co zbloudilo cestou
Za modrými květy
Nás přátelé odsoudili
A hnali před popravčí čety

Kolikrát vpila mě země
A já zbaven smyslů
Ryl dlaněmi hlínu
Já nikdy odvahu neměl
Bych přiznal svou vinu

Kolikrát Markétko mával sem tobě
To ty si od teďkon má poslední oběť
To s tebou se milují andělé
V kráterech měsíce
A zůstanou v tvém těle
Jak tóny neznělé

Při nástupu stoupám si na špičky
Snad z malichernosti
Čas žere hodinám ručičky
A vyplivuje kosti

Rány si foukám dýmem z cigaret
A v pokoji pro hosty
Otevřu soukromý lazaret
Zlé sebelítosti

Kolikrát Markétko hrával sem tobě
To ty si od teďkon má poslední oběť
To s tebou se milují andělé
V kráterech měsíce
A zůstanou v tvém těle
Bytosti oněmělé

Za ruce s šedohlavci
Tlačím svět k úmoru
A není větší lež než pravda
O nás dvou

Snažím se obelstít lásku
Potvoru
Aby mě nechala vznést se
Za tebou

Kolikrát Markétko psával sem tobě
Tolikrát Markétko čekal sem na odpověď
Ty se však miluješ s anděli
V kráterech měsíce
A tam mé tóny nedozněly
Já zůstal sám, necelý

Kolik nás takových zbylo
Co zbloudilo
Cestou za modrými květy
Jimž pod gilotinou
Se zalíbilo