Tomáš Klus

Vzpomeň, jaks' očima dítěte
hleděl na letící ptáky,
jak krásné bylo být na Světě
s vědomím, že umíš to taky.

Dnes už nelétáš, neboť okolí
zmátlo Tě strachem, že pády bolí.

Zastav se, čas nikam nespěchá,
jen rozum nutí ho k běhu.
Věř však Ty, synu člověka,
žes' nedílná součást příběhu.

Ty jsi já, jako já tebou jsem,
společná je nám planeta Zem.

Ničeho nelituj,
Život, co máš, je tvůj,
žij a měj rád, co je.

Nechť srdce se rozbijí
láskou, tak přijmi ji.
cítíš, jak jsi napojen,
jak jsi napojen.
Přes všechny pochyby život je krásný.
Jsi napojen
a svět je tvá továrna na sny.

Nebe až najde jas ve vodní hladině,
až Měsíc opře se o břeh
a padne Hvězda, zkus si přát jediné,
to aby dopadla dobře.

Ztiš se a poprvé k Sobě se obrať,
bez zbraní a krve porazíš Obra.

Obra, co založil Duhy stín,
když před léty zotročil Zem.
A člověka Bůh ví proč znejistil
v otázce, kdo vlastně jsem.

Poznej, že být je jednoduché,
ucítíš klid, že vše jedno je Duchem.

Ref.
Ničeho nelituj,
Život, co máš, je Tvůj,
žij a měj rád, co je.

Nechť Srdce se rozbijí
Láskou, tak přijmi ji.
Cítíš, jak jsi napojen,
jak jsi napojen.
Přes všechny pochyby Život je krásný.
Jsi napojen
a Svět je Tvá továrna na sny.