1. Za devatero horami a devatero řekami,
leží kraj líbezný jak z reklamy,
tam pravdě pšenka nekvete,
člověk zde vyvinul se z prasete.
Oděni v sametové rubáše,
zloději loví zbytky guláše,
z plastových talířků kartou ze zlata
a při tom poslouchají Poupata.
A tváře se tam nemění,
pouze tituly a příjmení
a kdo má peníze vystaví svou mordu
u dálnice na billboardu.
Potom řidič vskutku tvrdý chleba má,
furt on the road a s lumpama,
učí se všechna hesla zpaměti
a pak ty kecy hustí do dětí.
R:
Za co, Pane Bože, za co, trestáš tento prostý lid?
Za co, Pane Bože, za co, nechals nás se napálit?
Za co, Pane Bože, za co? Zas čtyry roky v prdeli!
Za co, Pane Bože, za co? Omluv mě, že jsem tak smělý.
2. Mezi pány panuje věčná neshoda,
jeden chce z vrchu, tož druhý musí zespoda,
aby ochránil voliče občana,
před kapitalistickýma zrůdama.
Tak jedni kradou pro lidi a druzí od lidí,
případné aférky se pod stůl odklidí,
hlavně dodržovat všechny zásady,
nejlíp se špína kydá za zády.
Léta už tajím svoji příslušnost,
k zemi co vyměnila hrubost za slušnost,
to se mi nelíbí morální předlohy,
čili papaláši hrající si na Bohy.
Povinné školení pro všechny poslance,
lekce planého žvanění, lekce arogance
a místo polední debaty z prdu kulička,
ať vzkvétá naše zemička!
R:
Za co, Pane Bože, za co, trestáš tento prostý lid?
Za co, Pane Bože, za co, nechals nás se napálit?
Za co, Pane Bože, za co? Zas čtyry roky v prdeli!
Za co, Pane Bože, za co? Chceš, abychom trpěli?
3. Nutno ještě říct k tomu všemu,
hledá mnohý nešťastný řešení v extrému
a tak bacha na Rudé koalice,
vzpomeňme, jaká je po třešních stolice.
Nedávno přišla jedna děsivá zpráva,
že se zase valí dělníci, tentokrát zprava,
poznávacím znamením jsou holé hlavy,
neznalost dějin a ústavy.
Přes to všechno, co lid v tom kraji zažívá,
probíhaj všechny nepokoje v pajzlu u piva
a stále věří na rytíře z Blaníku,
než přijdou, zvolil národ vyčkávací taktiku.
Tak si tu pomalu každý svůj život hnije,
z úcty k tradici ruka ruku myje,
upřímně řečeno trochu teskno mi je,
že nám stačí DEMO-Demokracie.
R:
Za co, Pane Bože, za co, trestáš tento prostý lid?
Za co, Pane Bože, za co, nechals nás se napálit?
Za co, Pane Bože, za co? Zas čtyry roky v prdeli!
Za co, Pane Bože, za co? Tak snad mě někdo vodstřelí!
leží kraj líbezný jak z reklamy,
tam pravdě pšenka nekvete,
člověk zde vyvinul se z prasete.
Oděni v sametové rubáše,
zloději loví zbytky guláše,
z plastových talířků kartou ze zlata
a při tom poslouchají Poupata.
A tváře se tam nemění,
pouze tituly a příjmení
a kdo má peníze vystaví svou mordu
u dálnice na billboardu.
Potom řidič vskutku tvrdý chleba má,
furt on the road a s lumpama,
učí se všechna hesla zpaměti
a pak ty kecy hustí do dětí.
R:
Za co, Pane Bože, za co, trestáš tento prostý lid?
Za co, Pane Bože, za co, nechals nás se napálit?
Za co, Pane Bože, za co? Zas čtyry roky v prdeli!
Za co, Pane Bože, za co? Omluv mě, že jsem tak smělý.
2. Mezi pány panuje věčná neshoda,
jeden chce z vrchu, tož druhý musí zespoda,
aby ochránil voliče občana,
před kapitalistickýma zrůdama.
Tak jedni kradou pro lidi a druzí od lidí,
případné aférky se pod stůl odklidí,
hlavně dodržovat všechny zásady,
nejlíp se špína kydá za zády.
Léta už tajím svoji příslušnost,
k zemi co vyměnila hrubost za slušnost,
to se mi nelíbí morální předlohy,
čili papaláši hrající si na Bohy.
Povinné školení pro všechny poslance,
lekce planého žvanění, lekce arogance
a místo polední debaty z prdu kulička,
ať vzkvétá naše zemička!
R:
Za co, Pane Bože, za co, trestáš tento prostý lid?
Za co, Pane Bože, za co, nechals nás se napálit?
Za co, Pane Bože, za co? Zas čtyry roky v prdeli!
Za co, Pane Bože, za co? Chceš, abychom trpěli?
3. Nutno ještě říct k tomu všemu,
hledá mnohý nešťastný řešení v extrému
a tak bacha na Rudé koalice,
vzpomeňme, jaká je po třešních stolice.
Nedávno přišla jedna děsivá zpráva,
že se zase valí dělníci, tentokrát zprava,
poznávacím znamením jsou holé hlavy,
neznalost dějin a ústavy.
Přes to všechno, co lid v tom kraji zažívá,
probíhaj všechny nepokoje v pajzlu u piva
a stále věří na rytíře z Blaníku,
než přijdou, zvolil národ vyčkávací taktiku.
Tak si tu pomalu každý svůj život hnije,
z úcty k tradici ruka ruku myje,
upřímně řečeno trochu teskno mi je,
že nám stačí DEMO-Demokracie.
R:
Za co, Pane Bože, za co, trestáš tento prostý lid?
Za co, Pane Bože, za co, nechals nás se napálit?
Za co, Pane Bože, za co? Zas čtyry roky v prdeli!
Za co, Pane Bože, za co? Tak snad mě někdo vodstřelí!