Tomasko, Vojtech Kidak

Máme to za pár

1. Léta jsem držel jen hubu a krok,
myslel si svoje a měl dobrej flek,
občas pár známejch a vařící grog,
v soukromých bytech jsme řvali svůj vztek.

Každýmu hrajou jen chvíli, a šlus,
jednomu tango a jinýmu jive,
já slyšel bubny a "poklusem klus!",
a žádnej playback, poctivě live.
R1: Máme to za pár, pod kůží zbabělí,
máme to za pár, a nikde spasení,
máme to za pár, než k dřevěným křížům za duše přibijou nás.
R2: Máme to za pár, pořád jen v pokoře,
máme to za pár, ale tam nahoře,
máme to za pár, tam k dřevěným křížům za duše přibijou nás.

Dejte mi pokoj a nechte mě být,
co je mi do vašich sporů a pří,
dejte mi pokoj, jsem hodnej jak dřív
a křičím jen doma, no to se snad smí.

Po každým flámu mám kyselej dech,
už ani kořalka nezabírá,
vám, co se škrábete na lepší břeh:
kdyby se urval, mě nedojímá.
R1:
R2: Máme to za pár, pořád jen v pokoře,
máme to za pár, ale tam nahoře,
máme to za pár ...