U2

Odvracíme se ke studené tváři, snášejíc chlad
Když den prosí noc o milosrdné světlo
Tvé slunce, tak jasné, nevrhalo stíny, jen jizvy
Vyřezané do kamene na tváři země
Měsíc je nahoře, nad "Kopcem s jediným stromem"
Vidíme zapadat slunce ve tvých očích

Běžels' jako řeka, ach jako moře
Běžels' jako řeka, proudící do moře

A ve světě, kde jsou temná srdce, bitevní pole
Kde básníci otevřou své srdce a pak pro ně vykrvácejí
Jara zpívá a jeho píseň je zbraní v rukách lásky
Víš, že jeho krev stále naříká z nitra země

Běží jako řeka, běží do moře
Běží jako řeka do moře

Nevěřím v namalované růže nebo krvácející srdce
Dokud střely znásilňují milosrdnou noc
Znovu tě spatřím, až hvězdy spadnou z nebe
A rudý měsíc bude nad "Kopcem s jediným stromem"

Běžíme jako řeka, běžíme do moře
Běžíme jako řeka do moře

Ano, to je veršující, veršující srdce
Tady nejdeš veršující, veršující srdce
Veršující, veršující ve tvém srdci
Veršující, veršující do tvého srdce....