Václav Neckář

Bráním se dojetí, dneska už potřetí
na školní doby vzpomínám.
Příklady k řešení vlastně se nemění
a život strašně málo znám.

Život je neznámá ze všech rovnic dávných,
které jen těžko spočítám.
Bráním se dojetí, dneska už potřetí
na školní doby vzpomínám.

Kéž mi teď napoví spolužák, který ví,
že zase nevím kudy dál.
Dřív křídu propotím, než vůbec pochopím,
proč zrovna rovnic bych se bál.

Příklad mi nevoní, matykář se tváří,
jak by si se mnou jenom hrál.
Kéž mi teď napoví spolužák, který ví,
že zase nevím kudy dál.

Jé on to neumí, hele jak zašumí,
vám se to také může stát.
Jé, on se neučí, život ho poučí
a co víc mohl bych si přát.

Život je neznámá uvidíš jak málo
Můžeš si na chytrého hrát
Jé on to neumí hele jak zašumí
Netuší, co se může stát,
co se může stát, netuší,
co se může stát.

Bráním se dojetí, dneska už potřetí
na školní doby vzpomínám.
Příklady k řešení vlastně se nemění
a život strašně málo znám.

Život je neznámá ze všech rovnic dávných
Které jen těžko spočítám
Bráním se dojetí dneska už potřetí
Na školní doby vzpomíná-ám,
na školní doby vzpomíná-á-á-á-ám.