Věra Martinová

Povím vám, že za to stálo

říkat, co se nesluší

hledám rým a slov je málo

vítr fouká do uší,

venku pán se hloupě dívá,

co ho blázna napadá,

jenže výloha mi kývá,

jak to holka dneska vypadáš.

Ref.

Přišla jsem jen chvilku dýl

a je tu chlap, co na mě zbyl

pán, co nemá ponětí

v jakém žijem století.



Zítra tam a dneska tady

s odvahou se ukláním,

když mi dává moudré rady,

zavřu oči, chvíli sním,

povídá mi - je to príma,

že se díváš do lidí,

a já na to - přijde zima

a proč auta neřídí.

Ref.

Přišla jsem jen chvilku dýl...



Jedno vím a to je jisté,

až se příště narodím,

vypátrá mě v každém místě,

na můj břeh se vylodí,

stejné chyby budou jiné

u mých dveří bude stát

a když vlastní osud mine

je to tím, že má mě rád.

Ref.

Přišla jsem jen chvilku dýl...