Věra Martinová

Já jako malá
Ráda jsem si hrála
na strunách a na klávesách
Když mě moudří rádci hnali k vážné práci
házeli jen na stěnu hrách

®: Zpívala jsem:
nebe, peklo, ráj
Nebe, peklo, ráj
řekni karto, čím se stát
nebe, peklo, ráj,
Nebe, peklo, ráj
já chci jenom zpívat si a hrát

Tak já si řekla
Že do nebe či pekla
Bez kyrary nehnu se dál
Vidím brány ráje
Jen když nám to hraje
A když máme nabitej sál

®: Já zpívám:
Nebe, peklo, ráj …

Mám spoustu plánů
(Jó, kam nás bude zítra hnát)
večer i k ránu
(A celej den si zkoušku dát)
dřu víc, než v práci
(Tos měla holka, dřive znát)
A rodiče i rádci už smířili se s tím
Tak já už musím jít, zas musí nám to znít
A do smrti se nezastavím

Až skončím jednou
Svou pouť neposednou
A někdo přijde pro duši mou
Neskončí mé žerty
A s anděly a čerty
Založím tam kapelu svou

®: Budu zpívat:
nebe, peklo, ráj …