Vladimír Merta

Má nejistý pohled a v sobě plno sebe
nevnímá stromy a mraky skryté nebe
ukrývá v sobě sen o jahodovém listí
moje písmenková láska
ukrývá v sobě sen o jahodovém listí
moje písmenková láska

V jahodovém listí plném vůní
nachází listy skryté nenávisti
vrací se zpátky a mezi stíny pláče
moje písmenková láska

Větrník se točí a dítě se směje
v úsměvech lidí nacházíš stopy beznaděje
prochází se v parku a skoro na nic nedbá
moje poslední písmenková láska
prochází se v parku a skoro na nic nedbá
moje poslední písmenková láska