D* Dva mladí básníci u Máců na zahrád G ce
D* ťukli si, připili, život ať chutná jak ch G ce
Gmi smířeni s osudem, Fismi vyhnali z duše stí Emi ny A
co D* na tom, že G nikdy Fismi nesměli G do cizi D* ny
Vždyť i doma je krásně, tak proč vlastně nepsat básně
žít stále zasněn a přitom vidět jasně
jak slunce prasátka vrhá na lysiny
všem, kteří nikdy nesměli do ciziny
Dva starší pánové sedí na zahrádce
pozorně sledují bubliny v Poděbradce
pak jeden povstane – slavnostně slibme si za naše otce, syny
ať do nás hrom jestli pojedem do ciziny
Dva mladí básníci u Máců na zahrádce
napsali píseň a šlo jim to celkem hladce
napsali koledy, hity i evergreeny
a teď se jen modlí ať nemusí do ciziny
ale žádný strach i oni pojedou do ciziny
až na ně dojde, odjedou do ciziny
D x54030
Vlasta Redl
