Wabi Daněk

Helou, lidé

Transpozícia ( -2 -1 0 +1 +2 )

1. S L G ivií sl C ušně jsme si ž D ili,
m G ěli jsme v m C ěstě malej b D yt,
t Hmi o bylo dřív, než děti C odrostly
a chtěly G odejít a začít p D o svém žít.
2. Joan a Linda žijou v Omaze,
z Joa je roztoulanej rváč,
Davyho nám vzala Korea,
dodneška ptám se, zač, a zbyl nám jenom pláč.
R: St Dmi7 ářím stromy s G ílí
a st Dmi7 aré řeky mají širší pr G oud,
n Hmi ám lidem roste s C amota,
čekání n G a dvě slova: hel D ou, lidé, hel G ou C . D G C D
3. S ženou už není o čem povídat,
sedí a vidí jen svůj svět,
a všechny novinky, co zestárly,
omládnou o pár let, když ve snech přijdou zpět.
4. Dnes ráno zvonil u mě telefon,
volal můj dávnej kámoš Fitz
a hned se ptal, co prej je novýho,
povídám: vlastně nic, co jsem měl taky říct?
R:
5. Až jednou půjdeš touhle ulicí
a potkáš smutných očí pár,
hm, netvař se, že ti to nepřijde,
řekni: dobrý den, helou, lidé, helou ...