Wabi Ryvola

Hejno vran

1.Když nad pasekou vzlétne hejno vran, hejno vran, hejno vran,
a léta pyl je dávno vyprodán, podzim se hlásí chladem jasných ran.
Tím ránem prochází se sám a sám, kdo městu dávno sbohem dal.

®:A tak se touláš trávou spálenou, nevíš, jak rozloučit se s létem,
díváš se na krajinu vzdálenou, kterés' dal celý život svůj.

2.Nad hlavou zakrouží ti hejno vran, hejno vran, hejno vran,
a bílých hvězd je všude oceán, přece si nepostavíš pod ně stan,
budeš spát pod širákem jak tě znám, i když už podzim přichází.