Waldemar Matuška

on:
Něco hledám něco ztrácím
a pak se chvíli vracím
líp než kytarou to říci neumím
a možná že ti přitom rozumím hm hm
kousek lásky zůstal ve strunách.

ona:
Kolik písní kolik tónů
kolik zbytečných slov k tomu
zpíval jsi už předtím tolik krát

oba:
nemusíš hned všechno vážně brát hm hm
kousek lásky zůstal ve strunách.

Potkáváme známé v těch místech kde to známe
a probíráme naše loučení
možná když si zajdem o kus dál zas najdem
kraj kde naši lásku docení
tam s kytary oprášíme prach hm hm
kousek lásky zůstal ve strunách.

oba:
Až pak struny nocí zazní
řeknou o nás že jsme blázni
že zpíváme když všichni dávno spí
zas nám všechno leží na dosah hm hm
kousek lásky zůstal ve strunách.

Zas nám všechno leží na dosah hm hm
kousek lásky zůstal ve strunách.