Seděl jsem a přišla ke mně píseň, ta píseň, kterou zrovna zpívám vám, a přirozenej strach, bolest
a tíseň, když každej večer voči zavírám.
Že jak figurka malá šachová, jsem si celej život připadal ve hře, která nemá žádný pravidla a kde všechny moje tahy někdo jinej psal
ref.: Můžeš jít a dělat si co chceš a stejně nikam nedojdeš, v tomhle labyrintu všechny cesty zatáčí,
pak zjistíš že to všechno byl jen čarokrásném sen a že z týhle pasti není prostě není cesta ven
krom tý jediný, po který už tě jiný vodnáší.
Ne všechny cesty rovný jsou, ne všechny vedou do Říma, každý musí najít si tu svou, tím to všechno začíná.
Je na tobě jak si poskládáš tu píseň dobrejch i zlejch dní, škoda jen že nikdy nepoznáš akord první ani poslední.
ref.: Můžeš jít ...
a tíseň, když každej večer voči zavírám.
Že jak figurka malá šachová, jsem si celej život připadal ve hře, která nemá žádný pravidla a kde všechny moje tahy někdo jinej psal
ref.: Můžeš jít a dělat si co chceš a stejně nikam nedojdeš, v tomhle labyrintu všechny cesty zatáčí,
pak zjistíš že to všechno byl jen čarokrásném sen a že z týhle pasti není prostě není cesta ven
krom tý jediný, po který už tě jiný vodnáší.
Ne všechny cesty rovný jsou, ne všechny vedou do Říma, každý musí najít si tu svou, tím to všechno začíná.
Je na tobě jak si poskládáš tu píseň dobrejch i zlejch dní, škoda jen že nikdy nepoznáš akord první ani poslední.
ref.: Můžeš jít ...