žabí majer

Valkopolčík

Vinobraní skončilo, déšť sa vpíjí do země, a já s krásnó děvčicó, hřejeme sa na seně. Stálo ňa to svobódu, včil mám synka pěkného a na jeho počest pijem, pijem vína bílého.
ref.: Nehněvaj sa moja milá, nehněvaj sa na mňa, až sa budu s kamarády vracat ze sklípku.
Vinobraní skončilo, dcerku jako lusk já mám, esli to tak půjde dál, neostanu nikdy sám. Čert vem aků svobódu, ráno hlava bolívá, víno raděj už nepiju, ale jen když se nikdo nedívá.