Záviš

Hele ty tam, ty v tej zasypenej vodrbanej bundě,
přijď večír k nám, představím tě svojí vypatlaný kundě.
Neboj se nic, ta je dávno zvyklá na kdejaký hrůzy,
bude nás víc, přestaň už ty vole smrkat do tý blůzy.

Ještě tu s námi po vlnkách pluje,
ještě se vznáší a jak vítr duje.
Ještě se září na temný sluje,
ještě tu žije poezie.

Hele ty tam, ty co z posledních sil bliješ do kanálu,
přijď večír k nám, můžeš moji čubku prznit do análu.
Neboj se nic, rejžákem ji řádně vydrbeme v neckách,
vyjde nám vstříc, nezapomeň si vočistit šavlu v keckách.

Ještě tu s námi po vlnkách pluje,
ještě se vznáší a jak vítr duje.
Ještě tu září na temný sluje,
ještě tu žije poezie.

Hele ty tam, co se zvoblajdanej válíš po chodníku,
přijď večír k nám, aby ta špindíra nevyšla ze cviku.
Neboj se nic, když jen cekne hned dostane po zobáku,
zatím těpic, zejtra stejně zase pálim do lapáku.

Ještě tu s námi po vlnkách pluje,
ještě se vznáší a jak vítr duje.
Ještě tu září na temný sluje,
ještě tu žije poezie, poezie.