Záviš

Lezel jsem na posteli venku padal snih
ja zrovna rozjimal o vecech intimnich
dal jsem si v rozechveni z flaky piva hlt
kdyz do kvartyru pro me prisla kmotra smrt

V obvyklem podobenstvi kostry cloveci
na dvere zatukala v komore zvenci
potvora prihrbena s kosou v paratach
pozvolna prekrocila meho hnizda prah

Slusne se predstavila Jsem smrt obecna
tisice neboztiku důvěrně mě zná
Rekla nuže Nachystej se hochu uz je cas
a po mych zádech na to lehce prejel mraz

Jen tolik nespechejte mila kmotricko
tamhle se posadte seckejte malicko
musim se na to cestu radne připravit
neco piv z basy vypít dymku zapalit

Doufam ze pohosteni male prijmete
a trochu chmelovinky neodmitnete
Nechtela zprvu ja vsak pedal pokoje
az do lebky ji tekly chladne Prazdroje

Po tretim pivu zacala kmotra vypravet
jak s kosou po zemi se vlaci stovky let
plzensky rozvazalo smrti celisti
a o zahrobi vykladala mi zvesti

Nemusim pry se tehle cesty vubec bat
rikala zubata a ze mohu byt jen rad
V zahrobi totiz vladne pouze klid a mír
povida budes se mit lepe nežs tu žil

Nejsou tam zadny schuze na kterejch jen spis
z niceho platit dane nikdy nemusis
lumpy a praskace tam nikdy nespatris
rukam klid doprejes vsak hochu uvidis

I kdyz ma kazdy clovek ze mne pouze strach
jsem vlastne svoboda a vubec uz ne vrah
dost ale reci co bych se chlubila
od peny lebku mam vsak nejsem opila

A tak jsme vysli kmotra zubata a Ja
na dlouhou cestu ktera navratu nema
Jenom se nebojte i pro vas prijde si
i vám se lide mili blýska na časy