Znouzectnost

Balada o divokém západě

Nádech a výdech
Dnes tedy naposledy dobrý večer.
Pohodlně se ulo�te na podlo�ku nejlépe omyvatelnou třeba dla�dičky ták
kdo nemá dla�dičky stačí kdy� se opře o zeď a nyní začněme s uvolňováním.
Zkří�íme ruce a nohy na prsa ták pěkně a koncentrujeme se na levý palec pravé nohy
představujeme si jakoby ani nebyl �ivý jakoby byl dřevěný a celá noha ji� jakoby byla dřevěná ták
a obě nohy jakoby byly dřevěné - a skutečně.

To bylo v devadesátých letech v ji�ní Dakotě
my jeli s Johnem na koních a stříleli jsme indiány
mnoho jsme jich zabili skoro jsme je vybili
nazývali nás postrachem divokýho západu
divokýho západu divokýho západu to u� je dávno

A tak my tu stále le�íme a nemů�eme se pohnout
je naprosté ticho tak�e vnímáme i ony hluboké tibetské meditační tóny tlustého střeva tak
a cítíme jak se tu vzná�í jako na�e vlastní my�lenky
doufám �e jste předem pečlivě utěsnili v�echna svá okna i dveře
jinak vám toti� vesmírná energie va�eho těla bude zbytečně unikat
pryč do dálek kosmického prostoru
a vy tak budete pořád slab�í a slab�í a nemocněj�í a ubo�ej�í a vyčerpaněj�í

Jednou jsme jeli kaňonem za náma klusal Vinetů
Old �etrhend na skále střílel netrefil se
nikomu jsme to neřekli je to na�e tajemství
Karel May o tom věděl a přece to nenapsal
proč asi proč asi proč asi třeba to zapomněl
to u� je dávno

Definitivním zakončením na�í relaxace pro mnohé bude dechové cvičení
uklidníme se v�dy� v�echno je tak malicherné a nepodstatné a začínáme se nadechovat
nadechujeme se zhluboka a je�tě a představujeme si
jakobychom měli nekonečné strojní plíce
a tak se nadechujeme stále a dlouze ták a ne�idíme to
zhluboka ták a je�tě a je�tě tro�ku a je�tě a je�tě víc a je�tě a je�tě
na�e relaxační cvičení končí.

Tohle pí�u u ohně pod sebou mám karimatku
Johna odnes Manitu zůstal jsem tu sám
nikdo mi to nevěří dne�ní svět je zka�enej
kdybych tak moh vrátit zpátky devadesátý léta
v ji�ní Dakotě v ji�ní Dakotě v ji�ní Dakotě
kdy� jsme psali zákon to u� je dávno