1. Máme nový rok, už se z předsevzetí radujem, díry v paměti. Máme nový rok a navzájem se milujem v podivném napětí.
2. Máme nový rok a vteřiny se opíjí, snad se tak prodlouží. Máme nový rok a staré dluhy promíjím, když po nich netoužím. Vzpomínky jsou tváře z plakátů, matné barvy hřív. Tiché pařezy akátů, co voněly dřív.
Rf. Kdosi na mě volá, je teprv půlka září, ale nedám se zmást. To se jen kalendář takhle tváří.
3. Můj nový rok denně o půlnoci začíná, hodiny vyzvání. Můj nový rok jen světla v oknech zhasíná. Každý usíná, sny ho dohání.
Rf. Kdosi na mě volá…
Rf. Kdosi na mě volá:“Září přece není leden!“ Ale nedám se zmást. Dobře vím, že nový rok není jen jeden.
2. Máme nový rok a vteřiny se opíjí, snad se tak prodlouží. Máme nový rok a staré dluhy promíjím, když po nich netoužím. Vzpomínky jsou tváře z plakátů, matné barvy hřív. Tiché pařezy akátů, co voněly dřív.
Rf. Kdosi na mě volá, je teprv půlka září, ale nedám se zmást. To se jen kalendář takhle tváří.
3. Můj nový rok denně o půlnoci začíná, hodiny vyzvání. Můj nový rok jen světla v oknech zhasíná. Každý usíná, sny ho dohání.
Rf. Kdosi na mě volá…
Rf. Kdosi na mě volá:“Září přece není leden!“ Ale nedám se zmást. Dobře vím, že nový rok není jen jeden.