Zpraku!

Já bych se svlíknul z kůže
vysvětlit si nikdo neumí
proč pomoct ti nemůže
snad jen já trochu rozumím

Zamknula si se v kleci, zpráskanej pes,
kterej spolknul od svý vlastní cely klíč.
Prášek na dlouhý noci - zapiješ poletíme pryč

Ulice prosluněný jsou, lidi si neubližujou,
přátelé se neopouští, nestojíš sama v poušti

Tupě a nenávratně
končí společný časy.
Rráno mi bylo špatně,
když česala si vlasy.
Svým egem trapně posedlej,
pro nízký sebevědomí.
Člověk až když mu není hej,
pozdě si uvědomí

Zamknula si se v kleci, zpráskanej pes,
kterej spolknul od svý vlastní cely klíč.
Prášek na dlouhý noci - zapiješ poletíme pryč.

Ulice prosluněný jsou, lidi si neubližujou,
přátelé se neopouští, nestojíš sama v poušti.
Všem vtipům o něvěře zase smát můžeme se my.
Prázdnej den klepe na dveře - těžko se vstává.... do zimy.

Ulice prosluněný jsou, lidi se tolerujou,
přátelé se neopouští a všechno se mi odpouští.
Všem vtipům o něvěře zase smát můžeme se my.
Pprázdnej den klepe na dveře - těžko se vstává.... do zimy.

Dneska já zamknu se v kleci, zpráskanej pes,
kterej spolknul od svý vlastní cely klíč.
Pár prášků přes opici - zapiju - poletíme pryč.