Bokomara

Rozhodně o víc přišli jsme v životě,
než o pár drobných z kapsy děravý,
než o pár akordů, praporek na notě,
písničku, která nás dávno nebaví,
nebaví, nebaví

O klíče houslový, o klíče od bytu,
který tu léta v trávě rezaví,
o pár svých iluzí, o pár svých pocitů,
co jsme si hloupě vzali do hlavy,
tu du tú, vzali do hlavy, tu du tú, do hlavy.

Dneska nic nemáme napsáno na čele,
ztráty a nálezy - na to není čas,
přišli jsme o víc než o dobré přátele
i o pár nepřátel, jsme tu sami zas,
tu du tú, jsme tu sami zas, tu du tú, zas.

Ty čtyři stěny, co vedou dokola,
podlaha, strop a okno do nikam,
telefon vyzvání, nikdo nás nevolá,
ztracený do sebe v sobě zanikám,
zanikám, zanikám, zanikám, zanikám ...