Eros Ramazzotti

Dítě v čase

Zatímco pozoruji moře, moje myšlenka jde po krajině jiné doby
když jsem ještě věřil na pohádky,
vždy s hlavou v oblacích.
Sny a přání se stávaly skutečnými uvnitř smyšlené knihy.
Bylo to životní období, kde není melancholie.
Nyní v tété znepokojující době cítím, že se již nemůže klamat více.
Přesto vše zůstává trochu nevinné,
uvnitř je ještě naděje,
chci se pořád ptát sám sebe proč.
Namaluji po svém svět kolem mě,
jako dítě v čase, které nikdy neztratí svoji zvídavost.
Je to instinkt, který mě umožňuje ulétnout pryč.
Dítě v čase se nikdy nevzdá,
hledá štěstí.
Dýchám ten slaný vzduch, společnost mi dělá samota.
Toto místo se mi zdávalo magické když jsem byl malý.
Jako nyní hledám odpověď, která tu není a nevím zda je rozdíl:
zůstat nehybný a čekat nebo jít pryč.
A namaluji po svém svět kolem mě,
jako dítě v čase, které nikdy neztratí svoji zvídavost.
Je to instinkt, který mi umožňuje změnit realitu.
Dítě v čase se nikdy nevzdá,
ale hledá štěstí.
Navždy zůstane viditelná a pravá tato část mne…
Navždy zůstane…
A namaluji po svém svět kolem mě,
Dítě v čase se nikdy nevzdá,
ale hledá štěstí.
Dítě v čase se nikdy nevzdá,
ale hledá štěstí.