Jaromír Nohavica

Sněhem a závějemi
jde žena pro macešky
prosinec vládne zemí
a ona kráči pěšky

Macecha nemacecha
nechejme stranou zkazky
ta žena velmi spěchá
a v nás je málo lásky

U kamen muž se hřeje
a verbíři až zatlukou
sněženky pod závěje
žena mu vkláda do rukou

Kabát má promáčený
na zádech batoh těžký
je večný úděl ženy
jít sněhem pro macešky

Z oblohy rampouch visí
a daleko je březen
šťastný muž odnáší si
hostii velekněze

Nechejme stranou spásu
nechejme stranou zkazky
milovat za zlých časů
je věčný úděl lásky