Josef Vágner

Padá sníh na střechy domů i na střechy stájí
Ve dvou tam za okny tančí a něžně se ptají
Jen on a královna pustin
tak prudká a čistá jako vodopád
Dají si dnes hodně dárků
Hlavně chtějí si svou lásku dát

On poznal ji v kraji tak prázdném,
Že sám se tam bojí
Teď může ji hladit a líbat pod jmelím a chvojím
Jen on a královna pustin tak prudká a čistá jako vodopád
Dají si dnes hodně dárků
Hlavně chtějí si svou lásku dát

Teď svítí tu tajemný měsíc,
V té záři se třpytí zrnka závějí
Rudý krb sálá a zahřívá
Přesto ti dva se něčím zachvějí.

Noční sníh zasype okna i zárubně dveří
Ti dva se skryjí i hvězdám
A sotva se svěří
Že on a královna pustin
Tak prudká a čistá jako vodopád
Dají si dnes hodně dárků
Hlavně chtějí si svou lásku dát

Dají si dnes hodně dárků
Hlavně chtějí si svou lásku dát.