G Padal Hmi sníh a padl Ami mráz
na D stupně teploměrů, C na krajinu G línou,
viděl Hmi jsem ji z Ami vlaku zas,
jak D čeká v podvečeru a C spletl si ji s G jinou.
G7 Kolik roků odčí C tám, jestli vůbec pravdu Ami mám,
jestli je to ta, co G myslím,
oči G7 rukou protí C rám, kolik vánoc slavím Ami sám,
kolik zklamání už B znám. D
Podobenství křivky rtů
mě do paměti pálí, kde hoří, přihořívá,
tiše se jasní jeden z dnů
a zrak mě asi šálí, snad proto, že se stmívá.
Pěstí okno otvírám, pára od úst letí tam,
kde se lampa v mlze ztrácí,
v kapse na řetízku štír, blesky stříbra zajiskřil,
kolem pokoj, klid a mír.
Vlak se rozjel, zahoukal,
já přejel okno dlaní a setřel rosu dolů,
vítr zpíval, notoval a metal sníh po D pláni,
když C já se vracel B F B domů. C9 D G
Kamelot
