Marta Kubišová

Když nastanou deště to znám stesku propadám
z šedých mračen prší žal
/:a já se blátem prodírám:/

Kdyš nastanou deště to znám smutku propadám
dlouze pláče šedý mrak
a já si tváře utírám...

Někdo má v noci múru
sen se mu zdá o Ranchipuru
o měste pana Brookfielda
pták marabu tam vřeští
stojí tam Šivův chrám
a já tu pláču v dešti a kapky počítám...

Když nastanou deště to znám žalu propadám
z šedých mračen prší stesk
/:: a snad i v duši mokro mám ::/