Petra Černocká

Vypůjčený byt

Už musíme vstát, teď zbývá jen dát klíč do schránky,
klíč, který nám zůstal z té velké lásky,
z bytu všechno své vzít, dveře zavřít a jít,
dům má rád svůj klid a sousedka ví, když bude se ptát, že musíme lhát.

Má láska láskou je vysílená, nemůže se vznést,
má láska láskou je unavená, pomoz mi ji nést,
mám domů teď jít s tou zahanbenou láskou, co chci skrýt,
s láskou, co se stydí a nenávidí byt vypůjčený.

Jdem po ulicích, jen doufám, že mě teď nepolíbíš,
nemám co říct, vše co nám zmizelo má ten dům,
zamknul jsi sám, ta chvíle je pryč a v schránce zůstal klíč,
když všechno nám vzal, tak málo nám dal, byt vypůjčený.

Má láska láskou je vysílená, nemůže se vznést,
má láska láskou je unavená, sama chci ji nést,
chci domů teď jít s tou opuštěnou láskou, co chci skrýt,
s láskou, co se stydí a nenávidí byt vypůjčený.

Má láska láskou je vysílená, nemůže se vznést,
má láska láskou je unavená, sama chci ji nést,

... láska co se stydí a nenávidí byt vypůjčený,
láska, co se stydí a nenávidí byt vypůjčený.