Mladá talentová finská kapela Lovex si během svého menšího evropského turné zaskočila i do našeho hlavního města Prahy, aby předvedla svým fanouškům rockovou show se severským nádechem. (Fotogaléria na konci článku)

První co mě ovšem překvapilo do příchodu do Rock Café bylo poměrně malé množství příznivců kapely, které by se dalo jednoduše rozdělit na dva tábory. Ten první oddíl zejména slečen v mladším věku by se dal posat jako roj nedočkavých fanynek, které čekají na nějaký ten rockový nářez a druhý táborem pokuřujících dětí jednoho podobnémnějšímu druhému, kterým je i možná vcelku jedno na kohože tu vlastně dneska jsou.

S několika minutovým zpožděním se otevřely dveře a u podia, zejména ve střední části, se začal tvarovat chumel fanoušků. Zanedlouho se na podiu objevila česká kapela Imodium, která měla publikum nažhavit na vrchol večera. Trojice pánů se dala po pár menších problémech s ozvučením do díla a předvedla několika minutový set písní z posledních alb. Jak už je ovšem u nás zvykem předkapela diváky zprvu moc nerozhýbala, pak ovšem nastal zlom s písní Sunday a i povzbuzování ze strany kapely vedlo ke zvednutí rukou rozhýbání zhruba stohlavého davu.

Něco po deváté v klubu opět zhasla světla a za potlesku se na podiu zjevila kapela v čele se zpěvákem Theonem. Lovex začali songem Divine Insanity a za ohlušujícího potlesku pokračovali v rozjeté show až do konce. Předvedli téměž všechny songy z jejich alba Divine Insanity jako například Anyone Anymore, Bleeding a Bullet For The Pain. Celou dobu skvěle udržovali kontakt s publikem a odehráli koncert, se kterým by se nemuseli stydět vystoupit ani ve větší areně. Ovšem jak už jsme na začátku řekli museli by mít pro koho hrát.

Po zhruba hodině hraní se kapela ztratila za podiem a čekala na fanoušky, ti se činili co jim hrdla a ruce umožňovala. Po pár minutách jekotu se zpěvák opět zjevil na podiu a za doprovodu kláves odspíval společně s fanoušky Yours v jehož půli se dostavil i zbytek kapely. V přídavcích ještě nějaký čas pokračovali, ovšem všechno jendou končí a i když tomu jejich vyznavači nechtěli museli se i po úklonách a rozdání paliček a trsátek s kapelou rozloučit. Po celé akci pro vytrvalce přichystali Lovex autogramiádu spojenou s focením.

Pro jejich zarytého fanouška to mohl být klidně koncert života, pro mě to byla vcelku povedená rocková show s pár zvukovými nedostatky, ale s nimi se člověk musí v klubových prostorách smířit. Pokud bude kapela pokračovat v dobře našlápnuté kariéře může se jednou dostat tak daleko jako její krajané HIM, o jejichž nástupnictví se v případě Lovex tolikrát hovořilo. Ovšem, aby se klubová kapela stala legendou, bude si ještě muset nějaký ten čas počkat a spokojit se prozatím s přirovnáním s další finskou kapelou Negative.



Text a foto: Barbora Částová