Satyricon

Panství Satyriconu

Z onoho světa přichází bouře
Krajiny se obrací v popel
Před mým smutným pohledem
Nicota se obrací v nicotu
A má imaginace bledne jako prach
Tato spustlá země nyní cítí Satyricon
Zázrak, jak se bouřlivá nebesa zlobí
A vše to, co cítíš jsou ledové větry
Z pohřebních věků
On viděl žít a umírat
V těchto snech démonů
Podivujíc se jak může otevřít bránu
K temným středověkým časům a dále
K panství Satyriconu
Pár mohutných kopí a prapor vlády a nenávisti
Především padnou stvoření
Žijíce pro hledání a nalezení
Umírají pro klíč, žijí pro panství
Povstávají severní duše a jdou dál
Pod mocí hradu Satyricon