Satyricon

Smrt Bílého Krista

Věčná vzpomínka, kterou máme
Nás stále drží naživu pod vlastní válečnou sekerou
Věčné roky války proti světlu
Potkáváme mrtvé obličeje
Smrtelně umrzlé
Ledové vichry budou přicházet
Aby zmrazily křesťanskou krev
Naše válečná výprava začala
A každá naše stopa je kůlem
Zaraženým do srdce bílého Krista
Upalujeme božího syna na otevřeném ohni
Vypalujeme boží chrámy
Časy temnoty zakryjí slunce
Nebeská brána bude zničena
A každý trn v jeho lebce
Každý hřeb v jeho těle
Touha života k obnovení duší
Duší živených pod mrtvým mocným trůnem
Šli jsme naší síní mrtvých ke zničené zemi
Která se nekonečně rozšiřuje v dáli
Když křesťanský válečník visí
A duch bílého Krista je mrtev
Když měsíční světlo bude bledě a osamoceně osvětlovat
Cestu na mocnou severní horu
Byli jsme pryč z boží země
Za temnou oponou měsíce tak zlého a studeného
Pějeme poslední tóny záhrobní písně.