Věra Martinová

^A Na vázu v niž květ verbén ^D zvadl,
^A narazil vějíř v dote ^D ku,
^A ba úder ani nedo ^D padl,
^G zvuk nezra ^D dil ho v člově ^A ku. 2x

Avšak ta lehká rána denně
hlodajíc v tvrdém krystalu,
plíživě, jistě, neviděně
obešla vázu pomalu. 2x

® ^G Prchla z ní ^D voda po krů ^A pěji,
^G květ zvadl ^D vláhy nemá ^A je.
^G Netuší ^D nikdo rány ^A její,
^C netkněte ^G se jí, puklá ^A je.
^C na na na ^G na na na na ^A ná ^E

Tak leckdy milovaná ruka
se lehce jenom srdce tkne,
tu srdce samosebou puká,
květ lásky jeho uvadne. 2x

Potichu, světem nepoznána,
pláče a dál se rozzeje
hluboká jemná jeho rána
netkněte se ho, puklé je. 2x

® Prchla z ní voda…