Zuzka Lonská

Kde je ten čas naší horoucí upřímné lásky,
když vpodvečer šťasten líbal jsi ty moje vlásky.
Tenkrát jsem věřila, když jsem byla tvou
v první lásku svou.

Až přijde máj a s ním všechno co měli jsme rádi,
pak vzpomenem oba na léta šťastného mládí.
Vzpomenem, a nad tou chvilkou jako sen
ruce mávnou jen.

REFRÉN
Vy zvonky v Loretě
proč zvoníte,
když vy nám o štěstí
nepovíte.

Když jsme k vám chodili,
lásku jste zvonili,
teď jste nás po létech
navždy rozloučili.