D Já cítil hned ten z G vláštní ž D ár,
tu holku už jsem l G éta z A nal
a o D bjevil ten z G apadlej b D ar
a na n A esmysly se p D tal.
Kdo je kde a co já smím,
kam jen jít a hlavně s kým,
až vedla mě tou ulicí,
já těžký nohy vlík.
®: J D á nebudu d Em neska spát,
stín k D reslí zvláštní s A en.
M D ůže se nám až k r Em ánu zdát,
že p F#m řišel novej d G en.
Pojď v D ítat n A ovej d D en.
To probuzení bylo zlý,
já vyřknul ortel nad sebou.
Jen plamen svíčky osvítil
prej \"krásu\" pode mnou.
Že stíny umí čarovat
jistě ví každej z nás.
Já možná měl jít domů spát,
ten pramen s ránem zhas.
Tak se probuď jen, už nespi dál,
teď dobře víš, to nebyl sen.
Ten s tebou na lásku hrál.
Pojď vítat novej den.