Hana Hegerová

Gabriel

V počátcích příběhů, v krabicích kalafun, v ladění orchestrů, v zmateném chvění strun, za límcem kabátu, v kývání misek vah, v čmárání na papír, v nápisech na stěnách. Pod známkou dopisu, v pěšince účesu, v pudřenkách v obchodech a ve tmě na schodech. Jak psáno, tam přebývá patron legendárních krás, zlatý anděl Gabriel v modrých botách adidas.
V tikání hodinek, uprostřed laviny a kdesi pod cíchou zbytečné peřiny. V roletě přes okno
a v jarní neděli, v pletencích zápasů, v kvílící posteli. Ve zpěvu v koupelně, kterým se veřejně přiznáváš k vítězství nad starou bolestí. Tam sídlí přívětivý a ty slyšíš jeho hlas, zlatý anděl Gabriel v modrých botách adidas.
Možná i v bufetech, možná i v pasážích, možná i v sazích cest, v únavě nádraží. Možná hned za rohem - ne možná, určitě, ale kde řekni mi, skrývá se, prosím tě. Tak ptám se každého snícího vrátného a každé postele v laciných hotelech, zda tu nezanechal vzkaz jistý anděl Gabriel v modrých botách adidas.