Hana Zagorová

Rýny

Rýmy, kdo a kdy spočítal rýmy,

hlavně že písnička zní mi,

zpívá a letí.



Rýmy, jsou někdy říkadlem dětským,

však jindy i zázrakem světským

s růžovou příchutí.



Když mám dát písním cit,

musí i v rýmech to krásně znít

a tak šeptám, jak bolí,

když nemůžu tě políbit.



A když se mám tvářit naštvaně,

musím v rýmech cítit ne,

vrať mi fotku a klíč, už tě nechci,

ať jsi pryč, už ne!



Rýmy, když se nám narodí rýmy,

pak zrýmujem´ smutek i šprýmy,

lásku i pláč a smích.



I když rýmy, jsou někdy říkankou prostou,

my dáme jim slunce ať rostou

do písní nejhezčích.



Kdo najde rým a přitom neví čí,

nemá lásku a netančí,

ať si dá inzerát anebo

aspoň kytku za kabát.



A kdo se rýmu zřek´

ve víru diskoték

a nebo vážný je literát,

ať si zrýmuje snad

jenom slůvka mám ráda, rád.



Rýmy, když lidé probudí rýmy,

pak písničky, láskami svými,

vyhnou se stárnutí.



Rýmy, jsou někdy říkankou dětí

a jindy zas k oblakům letí,

i na první dýchnutí.



Blízká tvář, mráz i zář,

letní žár a sníh,

hrášky slz a střípky hvězd,

vážky spící v závějích.



Rýmy, když se nám narodí rýmy,

řekneš si, v písničkách zní mi

všechno, co mám a sním.



Rýmy jsou někdy říkadlem dětským,

však někdy i zázrakem světským

s růžovou závratí.



Rýmy, když lidé probudí rýmy,

pak písničky, láskami svými,

vyhnou se stárnutí.



Rýmy, jsou někdy říkankou dětí

a jindy zas k oblakům letí,

i na první dýchnutí.