Incubus

Pantomime

V mé fantazii
Jsem mim
Jen pohnu rukama a každý vidí, co myslím
Slova jsou moc nepořádná
A je to zastaralý způsob
Namaluju si obličej na bílo a zkusím objevit moře
Vlna za vlnou
Mluvím bezhlasně
A vidím svět osvětlený světlem ze svíčky

Nebojím se to pustit ven
A nebojím se za to padnout
Ale našel jsem, přes všechny pochybnosti
Že řekneš víc, když neřekneš vůbec nic

V mé fantazii
Nic takového, jako čas
Minuty překrvácejí do dnů avantgardního umění
Ukaž mi svůj původ a ukážu ti můj
Mluvíme jen pantomimou při projížďce na tomto koberci

Nebojím se to pustit ven
A nebojím se za to padnout
Ale našel jsem, přes všechny pochybnosti
Že řekneš víc, když neřekneš vůbec nic

V mé fantazii
Vypadáš dobře zapletená
V mých vlasech a kůži a slinách a potu a rozlitém červeném víně
Jsi mé hluboké tajemství
Já jsem tvůj mim
Jen pohnu rukama
Slibuju ti, že uvidíš, co myslím.