Ivan Hlas

^D Vítr si nechal tichej smích,
^G barevní ptáci ve větvích,
^D co to ^G má společnýho s láskou ...
^Emi Nad tebou růže skloněná,
^A na nebi hvězda zmatená,
^Hmi co to ^G má společnýho s láskou ...
^D A konec cesty, bílej sníh,
^A tak tvo ^{G D} je ^G oči ^D do ^G t ^D ěch svých si dám.

Utíká rychle divnej čas
a nás už dělí smutná hráz,
co to má společnýho s láskou ...
I když mi vítr roznese,
tvý hebký vlasy po lese,
mám tě už spojenýho s láskou ...
Ráno nás slunce políbí,
a svoje ústa na sliby ti dám.

Noc, která právě začíná,
je černočerná květina,
kde se mi touláš s mojí láskou ...
Až za kraj světa můžeš jít,
budu mít pořád pro co žít,
srdce se trápí mojí láskou ...
Jsem perla v moři ztracená,
tu tichou píseň bez jména ti dám.