E Nad skálou měsíc vplouval a pod ní oheň hřál,
starou A partu tuláků,
kterou Ami podzim s rovin svál.
Tady jsem uviděl Tvůj úsměv,
jak jej namaloval dým, mizel v korunách stromů
i v korálkách jeřabin.
®: Ten E d Emaj7 ým mou paměť otv A ír Ami á,
vidím E dlouhý koleje a Ami dlouhý loučení,
modrou C#mi řeku, modrý oči,modrý ráno a A zvláštní znamení,
to mi Ami přiná D ší ten d E ým.
Ještě zpívám o dálkách, ještě nosím starej šál,
a taky uschlej Vlčí mák,
ten co s námi stopoval.
Každý srdce má svou chvíli, která z hlubin přichází,
jen ty cesty zůstanou
rozpletený provazy.
®:
Dým mou paměť otvírá ..
Kamelot
