Kamelot

Věrňák

Transpozícia ( -2 -1 0 +1 +2 )

C Vchází mi Cmaj7 do snů bez C6 rodokme C nu,
pes, kterej Cmaj7 neměl C6 nikdy ce C nu,
ten F hlídač, ta němá tvář, Fadd9 neznala C nenávist.
Těžko by Cmaj7 získal C6 cenu krá C sy,
chyběl mu Cmaj7 punc tý C6 lepší ra C sy,
ten F chundeláč Fadd9 uměl z F očí snad Fadd9 přání C číst.
My Dmi chodili ven a F hledali svou C Ameriku,
Dmi v pátek nahonem, F společně s dírou G na Hoptriku.

®: C Můj Věrňák a F já,
ta G známost skoro F vážná, nemá C čáru hranic, G
C s ním, kdo mě tak F znal,
tak G říkal: „Někdy F málo, bejvá C víc.“

Až jeden den osud vykolejil,
bylo to z jara a na cestě jíl,
ten posel, ten pošťák, zprávu dobrou snad vez.
Smyk, brzdy, rána, pak šlápl na plyn,
a silnice zrudlá, jak od jeřabin,
jen oči měl smutný, můj nejsmutnější pes.
Já vykopal hrob a sypal ho hlínou do úsvitu,
pak šel podle stop, hledat tu naší Ameriku.