Petr Hapka

Koukněte na toho fintila
pod krkem žlutého motýla
zelený klobouček do týla
šoupne si na bílou pleš.

I když ten tralalák padá mi
hlavně že vyhrávám barvami
hlavně že vyhrávám barvami
zase jsem šťastnej jak veš.

Co po mně chceš pravdu či lež zkus
ty dvě rozeznat a pak se směj
barevný svět láme mi hřbet přesto
chci být šašek počmáranej.

Ucho mu hryžou jak oplatku
s rozběhem kopou ho do zadku
tvrděj že všechno je v pořádku
když mu daj mizernej plat.

Když ale koukám se na lidi
všechno tak černě zas nevidím
všechno tak černě zas nevidím
ještě se dovedem smát

Ne že se snad není co bát úzkost má tlapy jak Cassius Clay
ten věčný strach na miskách vah převážit chce šašek počmáranej.

Kampak chcem ve věku rozumu
strkat prý své nosy na gumu
určitě od rumu z konzumu
tak strašně červené jsou.

Ptám se však tebe náš osude
co bude až tady nebude
co bude až tady nebude
dojemně pitomá show.

Bláhová show šaškové jdou barevnou naději vytřískat z ní
hledáme brod uprostřed vod my věční šaškové počmáraní.

Ptám se však tebe náš osude
co bude až tady nebude
co bude až tady nebude
dojemně pitomá show.