Radiohead

Zrovna když bereš mou ruku,
zrovna když si píšeš mé číslo,
zrovna když přinesou pití,
zrovna když hrají tvou oblíbenou píseň,
když se opojení rozplývá,
už ne napnutý jako pružina,
předtím než jsi měl už dost,
vrať se a soustřeď se zas.

Zdi ztrácejí tvar,
máš úsměv kočky Šklíby,
vše splývá v jedno.
Tady to můžeš dát,
před vyfetnutím,
před zvířecími skřeky,
uzavřený kruh kamer,
než budeš v bezvědomí.

Než se ode mě vzdálíš,
než se ztratíš mezi tóny.
Rytmus jde dál a dál,
rytmus jde dál a dál.
Nikdy jsem se tam nedostal,
jenom jsem to předstíral.
Jaký smysl mají nástroje
slova pálí jak z borkovnice.

No tak vypusť to
No tak vypusť to
No tak vypusť to
No tak vypusť to

Než ode mě utečeš,
než se ztratíš mezi tóny,
než vezmeš můj mikrofon,
zrovna když tancuješ...

Skládačka je složená,
není co vysvětlovat,
všimnete si sebe, když projdeš,
ona se otočí, ty se otočíš,
Ne jen jednou,
ne dvakrát.

Zažeň noční můru,
zažeň noční můru,
máš to vyjasněný, cítíš to v zádech,
máš to vyjasněný, cítíš to v zádech,
skládačka je složená.