Richard Müller

Duch versus Lapiduch

Dvacet dva deset. Přijel major; - vyhradili mu jízdní pruh. Na dlažbu podle platných řadů - kouzelnou křídou kreslí kruh. - Do kruhu obrys. Obrys těla... - Zemře tu člověk?Nebo..Bůh? - nová je scéna, starý scénář:

Duch versus lapiduch. - 22:15. N a oslíčku - vjíždí ten, kto byl ohlášen - v důvěrných správách rezidentů - pro tento rok , pro tento den. - Pro zemi, tvrdší než ta dlažba... - Může být láska jako pluh? - Kto se ptá, chápe jádro sporu

Duch versus lapiduch.

22:20. Ve hrě světů - Noc dala flek - a Měsíc ré. - Na nosech slečen zlátne pudr, - flašinetáři mají pré. - Naděje kvete v barvách konfet, - oslík jde s hřívou plnou stuh... - zmatek je stranou hudbou válek

Duch versus lapiduch.

"Dvacet dva třicet!,"volá major. - "Tož, Ecce Homo v sekci cé!" - A tebe ptá se : "Pane Pilát, - mám pustit hochy do akce?" - na střeše snajpr s pevnou rukou. - Řítí se hvězdy, chvěje vzduch. - Celý svět čeká, co teď řekneš...