Sakumprásk

Už nás to (nebaví)...

Vracím se domů ranní ulicí
jen lampa svítí
nořím se do šera, když
v tom mě kdosi chytí.

Kouknu pod nohy a tam
se Ďábel chvěje.
Nevím, netuším
co se to děje.

Stižen zlem a stižen
vlastní smrtí.
Proud otázek
mi hlavu drtí.

Přisedám a společně
se řečí derem.
Se slovy hrajeme si stejně
jak s revolverem.

Ve vzduchu otázka jen
jedna visí.
O tom, proč jsou lidi horší
nežli jed na krysy.

Jen sami na sebe
díváte se s nadhledem.
Všichni ostatní vám
ukradení jsou.
Až z toho zazebe
co ještě všechno provedem.
Růžovou budoucnost už máme
ztracenou.