Václav Neckář

Šel ^A od hradu k hradu trubadúr,
o srdce dam si ^E žádal,
pak ^A často střídal ^D mol i ^Hmi dur
a ^E tklivé písně ^A skládal.

^C#7 Když stichl hrad a ^F#mi stichl dvůr,
když se mě ^D síc kou ^E7 pal ^A v Seine,
tehdy v nocích zpíval ^D truba ^Hmi dúr
své ^A písně ^E7 z lásky ^A k ženě.

A ^A lou, a ^F#mi lou, a ^E7 loutna mu ^A hrála,
^A prý byl v té ^F#mi loutně ^E7 slavík zakle ^A tý.


Šel stezkou k hradu trubadúr a to byl zase jiný.
Ten všemu říkal c`est l`amore a čtyři měl už syny.
Když ztichl hrad a ztichl dvůr, když se měsíc koupal v Seine,
i tenhle druhý trubadúr šel zpívat z lásky k ženě.

A lou, a lou, a loutna mu hrála,
prý byl v té loutně slavík zakletý.
A lou, a lou, a loutna mu hrála,
prý byl v té loutně slavík zakletý.

Žil na podhradí trubadúr, ten do třetice třetí.
Jó, to byl chytrý trubadúr, psal písně, které letí.
O lásce mnoho nevěděl, potmě vikýře si pletl,
však bílý šátek, tam kde pěl, mu vždycky k nohám zlét.

A lou, a lou, a loutna mu hrála,
prý byl v té loutně slavík zakletý.
A lou, a lou, a loutna mu hrála,
prý byl v té loutně slavík zakletý.

(+ ½ tónu)

Co vyplývá, to potěší, sta hudebníků – soků,
vždyť v písničkách se soutěží už nejmíň tisíc roků.

A lou, a lou, a loutna mu hrála,
prý byl v té loutně slavík zakletý.
A lou, a lou, a loutna mu hrála,
prý byl v té loutně slavík zakletý.
A lou, a lou, a loutna mu hrála,
prý byl v té loutně slavík zakletý...